Jdi na obsah Jdi na menu
 


rod Turba z Turby

Turbové z Turby pochází z obce Milhostov (dvůr č.p.1). Zde se prvně uvádí Šimon Turba (zemř. 1619), císařský proviantní komisař. Jeho syn Filip Jakub Turba zde byl rychtářem (zemř. r. 1681). Jeho syn Jan Jindřich (1650, Milhostov - 1704, Praha) vystudoval práva, stal se zemským advokátem v Čechách, profesorem kanonického práva, přísedícím arcibiskupské konzistoře, císařským radou, kancléřem velkopřevorství řádu johanitů v Čechách a v letech 1696-1697 a v letech 1700-1701 rektorem pražské university. V roce 1701 byl povýšen do rytířského stavu s právem pečetit červeným voskem. Vlastnil dům na Malé Straně v Praze "U tří andělů", dům v Karmelitské ulici v Praze, letohrádek u Prahy (Turbová, Turbovka), vinice u Mělníka spolu se statkem Turbovice a Skuhrov.

Jedním z jeho synů byl Jan František (1685, Praha-1760, Vídeň), doktor práv, dvorní rada, rada komorního soudu a české dvorské kanceláře. Roku 1732 zdědil statek Turbovice, Skuhrov, domy v Karmelitské ulici a na Maltézském náměstí v Praze, dále pak statek Kostelní Bříza na Sokolovsku.

/ Potrestání stoupenců "krále Bavora"

Přípravou soudního procesu se stoupenci českého vzdorokrále Karla III. Alberta byl pověřen dvorní rada Jan František rytíř Turba, který ve svém memoriálu zdůvodnil exemplárnost trestů precedentem z let 1547 a 1621. Trest smrti byl vynesen nad hrabaty Janem Václavem z Kaisersteinu, Janem Václavem Lassagem z Paradisu, Františkem Ferdinandem Novohradským z Kolowrat, Kazimírem Ferdinandem a Františkem Václavem z Bubna, dále nad svobodným pánem Martinem Antonínem Michnou z Vacínova a rytířem Karlem Davidem.

Všem odsouzeným však královna Marie Terezie trest cestou milosti změnila.

V budínském pevnostním žaláři později zemřel Karel David, stejný osud potkal Karla Josefa svobodného pána Deyma ze Stříteže jenž si odpykával doživotí v Temešváru. Ke stejnému trestu na brněnském Špilberku byl odsouzen i registrátor desk zemských Jan Václav Schleichert. Ostatní omilostnění, k nimž se nedobrovolně připojili zemský advokát a univerzitní profesor dr. Norbert Therer z Thererheimu a krajský hejtman prácheňský František Ignác svobodný pán Vunšvic, se dočkali zbavení úřadů i majetku a vypovězení ze země. Akademických hodností rovněž pozbyli rektor pražské univerzity a řada členů jejího senátu. Novoměstský měšťan Václav Svoboda byl katem vymrskán z Prahy a falknovští měšťané Josef a Jan Kryštof Schürerové byli předáni k potrestání vrchnosti. Většina provinilců však vyvázla jen s peněžitou pokutou a někteří z vypovězených se mohli po uzavření mírové smlouvy v Cáchách roku 1748 vrátit z vyhnanství. Pražský arcibiskup Jan Mořic kníže z Manderscheidu, který sehrál hlavní roli při slavnostním pomazání bavorského kurfiřta na českého krále, se nesměl zúčastnit pražské korunovace Marie Terezie a až do konce života neobdržel pozvání ke dvoru.

(Podle: Kroniky českých zemí 1681-1840) /

 
 

Statky pak převzal jeho syn Jan Václav (1717, Kostelní Bříza -1772, Kostelní Bříza), hejtman žateckého kraje, který r. 1765 přikoupil statek Arnoltov a Reichenbach. S manželkou Marií Annou baronkou Rodovskou z Hustiřan (nar. 1725, Neapol) neměl mužského dědice, tak statky zdědila dcera Klára (zemř. 1800), provdaná za Jana Křtitele Josefa barona Lamotte de Frintropp (1745, Holovousy - 1819). 

Bratr Jana Václava - František Xaver Mikuláš (1719, Praha - 1781, Praha), rada apelačního soudu, zemský místosudí a místokomoří, vlastnil statek Skuhrov na Mladoboleslavsku a od r. 1770 statek Cítov u Mělníka. S manželkou Marií Adelhaid z Textoru (1722-1802, Praha) měl syna Jana Josefa Prokopa Ignáce (1754, Praha - 1831, Praha), c.k. kapitána pěšího pluku č.44, jenž byl spolumajitelem statků Turbovice a Skuhrov.

S manželkou Eleonorou Paseckou z Paseky (1760 - 1791, Praha) měl syna Josefa Jana Felixe (1787, Praha - 1846, Schoemfeld), c.k.poručíka pěšího pluku č.25 a kontrolora nápojové daně, který se r. 1818 v Praze oženil s Annou Filipinou Gireschovou z Rittersthalu (1793, Písek - 1887, Praha), jejíž matkou byla Anna Heroldová ze Stodu.

Bratrem Jana Josefa Prokopa Ignáce byl Jan Nepomuk Václav (1761, Praha - 1826, Cremona), c.k. major, jenž se r. 1810 oženil s Barborou baronkou Hennigarovou ze Seebergu (1780, Linec - 1862, Linec), dcerou Jana Karla barona Hennigara ze Seebergu a Estery hraběnky Török de Szendrő.

Sestra Jana Josefa Prokopa Ignáce - Marie Anna Helena (1763, Praha - 1833, Praha) se r. 1791 provdala za Maxmiliána Lamberta hr. z Klebelsbergu a na Thumburgu (1752 - 1811), jejichž dcera Marie (1806, Dírná - 1880, Bonn) se r. 1829 provdala za Karla Friedricha Wilhelma Emicha knížete z Leiningen (1804 - 1856), nevlastního bratra britské královny Viktorie ...

 

 

Náhledy fotografií ze složky rod Turba z Turby