Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kloub je malebná jihočeská vesnička, která se nachází asi 6 km západně od města Protivín.

podle Ottova slovníku naučného:

Kloub (Klaub), ves v Čechách, hejt. Písek, okr. Vodňany

 

Dle Ottova slovníku naučného: Kloub, ves v Čechách, hejt. Písek, okr. a pš. Vodňany, fara Skočice; 51 d., 370 ob. č. (1890), myslivna a hájovna Radany. 8 domů tvořilo zvláštní svobodný  dvorec.

Dle publikace: "Schematismus des Königreichs Böhmen: auf das Jahr 1805" se uvádí mimo jiné: "...Klaub, Freihof, prachiner. Kreis., Besitzer: Hrn. Wenzel Stiepanek und Jacob Klima ", tj. "...Kloub, prácheňský kraj, svobodný dvůr ve vlastnictví Pánů Václava Štěpánka a Jakuba Klímy.

Dle publikace: "Schematismus des Königreichs Böhmen: auf das Jahr 1833" se uvádí mimo jiné: "...Klaub und Podhorowitz, Freihöfe, pr. K., Besitzer: Hrn. Wenzel Stiepanek, Jacob Klima und Franz Ržiha", tj. "...Kloub a Pohorovice, svobodné dvory ve vlastnictví Pánů Václava Štěpánka, Jakuba Klímy a Františka Říhy"

Dle publikace: "Sommer, J.G., Zippe, F.X.: Das Königreich Böhmen: bd. Prachiner kreis. 1840, je uvedeno mimo jiné "...Im Klaub ist f. Freisassenhof nebst mehren auf Freisassengrunden errichteten emphyteutischen Unsiedlungen, zusammen 8 Nrn....", tj. "...V Kloubě je svobodnický dvůr, mimoto navíc na svobodnických pozemcich byly zřízeny emfyteutické usedlosti, celkem 8 čísel popisných...."
 

Bývalý Kdanský dvůr (dnes č.p.4 a 20) se nachází přímo na návsi na jejím horním konci při cestě směrem do Dvorců a Radán. Naproti něj se také nachází tzv. "ušatá" kaplička (tyto "uši" jsou typickým architektonickým znakem místního selského baroka) z roku 1818. Před statkem č.p. 20 se natáčela scéna k filmu "Strakonický dudák".

Kdanský dvůr byl odpradávna svobodný (tzn. nepatřil vrchnosti, jeho majitel byl tzv. královský, později císařský svobodník, který byl poddaný přímo králi, či císaři. Svůj majetek zapisovali svobodníci nejdříve v Zemských deskách stejně jako šlechta, ale později byly pro tyto zápisy příslušné nové knihy tzv. "Knihy svobodnické" neboli "Libri libertinorum").

Prvním známým svobodníkem na Kdanském dvoře byl Václav Daněk, který v roce 1534 svědčil spolu s Machem z Lidmovic a Jarošem ze Skočic zemanovi Šimkovi z Javornice na kupní smlouvě, kterou kupoval za 1.000 kop gr.  dva rybníky – „Hluboký“ a „Zámecký“ při královském městě Vodňanech. V roce 1603 zde hospodařil svobodník Matěj Daněk, jehož potomci zde žili až do roku 1713 ( r. 1654 je uváděn v Berní rule svobodník Jakub Daněk, který vlastnil 45 strychů polí a větší počet dobytka, r. 1667 Šimon Kdaněk. Je tedy zřejmé, že svobodný dvůr v Kloubě dostal svůj název od rodu Daňků či Kdaňků.

Dne 26. 9. 1764 koupila protivínská vrchnost (knížata Schwarzenberkové) od vídeňského měšťana Antonína Malého (Antona Kleina) Kdanský dvůr v hodnotě 6.000 zl.. Dne 31.5.1774 zakoupil dvůr „KdánskýFrantišek de Spazierer, vrchní ředitel buqoiského panství. Roku 1778 se uvádí svobodník Jan Mannlicher, který zde nejspíše seděl až do konce 18. stol. Roku 1802 se jako majitel uvádí již zmiňovaný Adalbert (Vojtěch) Mück, nadporučík koburgského dragounského pluku. Téhož roku 1802 přešel dvůr č.p 4, údajně za kupní cenu ve výši 4.000 zl., na Václava Štěpánka a Jakuba Klímu, jehož polovina dvora byla pak označena č.p. 20.  Svobodný dvůr č.p. 4 zůstal v rukou rodu Štěpánků až do roku 1956, kdy byl zkolektivizován a majitelé, Josef Štěpánek st. a Josef Štěpánek ml., vyhnáni.

Kdanský dvůr byl tedy rozdělen na dvě stejné části, čímž vznikla nová usedlost č.p. 20, která si dodnes zachovala selskobarokní ráz a na kterém hospodařil sňatkem spřízněný rod Klímů.

Ke svobodství v Kloubě patřily také chalupy č.p. 21 a 8, kde se říkalo "V Židovně", bydleli v nich Židé, kteří na pozemcích dvora vyráběli v tzv. „flusárně“ tzv. „flůs“-draslo, základní bázi pro výrobu mýdel a skla.

Svobodníci z Klouba a sousedních Pohorovic často vedli spory s knížaty ze Schwarzenberku (vrchnost panství Protivín, kam spadal i Kloub s Pohorovicemi) týkající se práva honu na svých pozemcích.

Svobodníci z Klouba a Pohorovic organizačně spadali pod „svobodnickou čtvrť“, kterou zastupoval „starosta svobodníků“ sídlící v Klášterském Mlýně u Kašperských Hor.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář