Jdi na obsah Jdi na menu
 


rod Hynek z Vltavína

Hynkové (z Vltavína) byli váženou měšťanskou rodinou z Bavorova, často ve službách rodu Eggenberků.

Erb a predikát "z Vltavína" získal (13. 1. 1675) Jan František Hynek (1620 - 28.6.1689), který od r. 1646 vykonával v Bavorově funkci důchodního a pivovarského písaře helfenburského panství (a to až do své smrti), díky čemuž patřil mezi nejbohatší usedlíky a svým potomkům (pozdějšímu bavorovskému děkanovi P. Vilému Antonínu a jeho bratrovi, Františku Klementovi) zanechal, se svojí manželkou Lucií Otýlií Helenou, roz. Loubskou (byla dcerou eggenberského knížecího hejtmana na Chýnově - Ondřeje Jindřicha Loubského (Lubského) z Lub) poměrně velký majetek - roku 1651 koupil od Jiřího Špejvara dům na rohu náměstí s poli, loukami a dvěma rybníčky za 1400 kop grošů míšenských (v místě dnešní bavorovské radnice), hospodářství čítalo 53 strychů rolí (tj. ca 15 ha), 4 koně, 6 krav, 12 jalovic a 14 prasat Erb a predikát mu byl udělen císařským palatinem Tomášem Pešinou z Čechorodu, vzdáleným příbuzným .[1] (affinitate adjunctus)

P. Vilém Antonín Hynek z Vltavína (29.5.1654 - 3.9.1706)

Zda Vilém Antonín Hynek střední vzdělání získal na jezuitském gymnáziu v Českém Krumlově, není jisté, vysvěcen však byl roku 1677 jako alumnus jezuitského konviktu sv. Bartoloměje v Praze. Vzhledem ke svému ještě ranému věku musel žádat o dispens. Již roku 1678 se stal díky prezentaci knížete Eggenberga farářem v Bavorově, kde vystřídal dosavadního správce Řehoře Březského. O pět let později získal titul apoštolského protonotáře a působil i ve funkci vikariátního sekretáře. Dne 3. srpna 1706 sepsal závěť a o měsíc později zemřel.

Z jeho poslední vůle vyplývá,že bavorovskému kostelu odkázal kromě precios, stříbra, kultovních předmětů, obrazůi takřka všechny své knihy.Pouze dvě delegoval mimo Bavorov. První měla připadnout proboštství augustiniánů kanovníků v Borovanech,a druhá děkanství v Prachaticích. Úhrnná hodnota zanechaného jmění Viléma Hynka činila 3311 zlatých. V hotových penězích zůstavil 1344 zlatých, v jedné truhlici bylo nalezeno zlata a stříbra (patrně šperků) za 472 a v druhé cínu za 337 zlatých a cena šatů přesáhla 70 zlatých,

Pozdějšího bavorovského faráře Viléma Antonína Ignáce Hynka z Vltavína "držel na rukou"  při křtu r. 1654 (kmotr) Pavel st. Špinka z Helfenthalu, hejtman panství Netolice. Svědky při křtu byli též majitelé sousedního panství Dub - rytíř Miroslav Markvart z Hrádku a na Dubu s manželkou Dorotou Markvartovou z Vlčkova. Při křtu jeho bratra Františka Klementa r. 1655 byl svědkem rytíř Jan Benýdek z Veveří a z Mysletína.

První manželkou Jana Františka Hynka byla od r. 1647 Anna Marie, dcera Jiřího Karáska z Bavorova s níž měl dvě dcery Alžbětu (provdanou r. 1668 za bavorovského řezníka Pavla Kotrbu) a Annu (provdanou r. 1671 za bavorovského koželuha Matouše Huttara).

Druhou manželkou Jana Františka Hynka byla již zmiňovaná Lucie Otýlie Helena Loubská z Lub. Svatba se odehrávala 28.1.1652 v Chýnově, v místě působení jejího otce Ondřeje Jindřicha Loubského z Lub (ca 1620 - 1675), (po 17 let - od r. 1651 do r. 1669 byl hejtmanem panství Chýnov a Ratibořské Hory patřící knížeti z Eggenberka), za účasti svědků vodňanského děkana P. Václava Alexandra Galluse, rytíře Markvarta z Hrádku a na Dubu, Pavla ml. Špinky z Helfenthalu. Prvně se Ondřej Jindřich Loubský, narozený ve Stráži nad Nežárkou, připomíná jako hejtman panství Hlubová v držení hraběte Balatzara Marradase, a to od r. 1643 do r. 1649. Roku 1649 se, již jako vdovec, usadil ve městě Vodňany, kam se přestěhoval za svojí novou manželkou Eufrosinou Františkou Hurdome z Fossen (byla dcerou vodňanského správce Servácia Jindřicha Hurdomeho z Fossen (della Fossa, von der Fossen), který získal r. 1644 český inkolát).

Skrze druhou manželku Jana Františka Hynka - Lucii Otýlii Helenu lze zřejmě předpokládat blíže nedefinovaný příbuzenský vztah (švagrovství) bavorovských Hynků s významným církevnám představiitelem Tomášem Pešinou z Čechorodu (1629 - 1680). (Zřejmě toto příbuzenství také podpořilo udělění nobilitační listiny 13.1.1675 ze strany Tomáše Pešiny, jako hraběte palatina.)

Paní Hynková zemřela dne 24.5.1685 a Vilém Antonín Hynek ji, jako bavorovský duchovní pochoval ve farním kostele při oltáři sv. Mikuláše v Bavorově. stejně tak pochoval i svého otce Jana Františka 28.6.1689. Po smrti otce dědil rozsáhlý majetek Hynků (v hodnotě 2959 zl.) mladší bratr Viléma Antonína - František Klement Hynek z Vltavína. K převzetí dědictví však došlo až r. 1695 a František Klement Hynek se stal bavorovským měšťanem.

František Klemet Hynek z Vltavína zemřel dne 15.10.1702 a 18.10.1702 byl svým bratrem Vilémem Antonínem pochován do hrobu jejich rodičů v chrámu sv. Mikuláše v Bavorově.

Životní pouť P. Viléma Antonína Hynka se nachýlila 3.8.1706, kdy sepsal svoji závěť, universální dědičkou majetku učinil bavorovskou obec. Od r. 1696 jej trápily vážné zdravotní problémy. Od r. 1704 užíval kýlní pás. Od r. 1705 užíval k léčbě arsenik, což vedlo k jeho postupné otravě a dne 3.9.1706 umírá. Za hojné účasti byl pak pochován do hrobu své rodiny v bavorovském farním chrámu sv. Mikuláše.

V bývalém domě Hynků z Vltavína byla zřízena radnice.

Památkou na působení faráře Viléma Antonína Hynka je až do dnešních dní zvonění každou středu ráno (1680) a vztyčení kříže na bavorovském náměstí (1701), to vše na památku velké morové epidemie r. 1680. Kříž byl v 50. letech 20. stol. poničen nákladním vozem. Dnes na něj upomíná pamětní deska na domě č.p. 400.

Farář Hynek se od r. 1683 honosil také titulem apoštolského protonotáře. Býval i vikariátním sekretářem.


[1] František TEPLÝ, Hynkové z Vltavína, Časopis Rodopisné společnosti československé v Praze, 1, 1929, s. 160, kde popisuje i nově nabytý erb.

 

 

Náhledy fotografií ze složky rod Hynek z Vltavína